Waldorfské lyceum

Pojetí studia

Vzdělávací systémy v Evropě i ve světě přecházejí na koncept celoživotního vzdělávání, pracovní flexibility a rekvalifikací. K tomu je potřeba poskytnout studentům široký vzdělanostní základ s důrazem na vnitřní motivaci a celostní osobnostní rozvoj (viz např. zpráva komise UNESCO Vzdělávání pro 21.století - Učení je skryté bohatství).

Právě takový program Waldorfské lyceum nabízí, navíc ověřený mnohaletými zkušenostmi obdobných škol v zahraničí. Absolventi obdobného středoškolského studia v zahraničí jsou podle různých výzkumů a analýz nadprůměrně flexibilní, aktivní a úspěšní jak ve vysokoškolském vzdělávání, tak v uplatnění na trhu práce.

Základním rysem waldorfské pedagogiky je snaha o rozvoj člověka v jeho celistvosti (holistické pojetí výchovy). Pojetí studia tedy vychází z potřeb osobnostního rozvoje, vyučované předměty nejsou cílem, ale prostředkem k celkovému rozvoji osobnosti mladého člověka. Vyučování se děje především osobním spoluprožíváním dění při výuce, myšlenkovým zpracováváním poznatků a sebepoznáváním.

Celkově je studium koncipováno tak, aby se student:

  • učil poznávat - osvojil si nástroje pochopení světa, rozvinul vlastní „živé“ myšlení
  • učil jednat - byl schopen tvořivým způsobem zasahovat do svého prostředí, měl vůli k zodpovědnosti
  • učil žít společně - byl schopen komunikovat a spolupracovat s ostatními a podílet se tak na různých lidských činnostech
  • učil být - dokázal utvářet vlastní osobnost, najít svou individuální cestu životem

 

Stupně vytváření samostatného úsudku

  1. ročník 2. ročník 3. ročník 4.ročník
charakter úsudku teoretický úsudek oduševnělý úsudek individualizovaný úsudek praktický úsudek
základní témata příčiny věcí a jevů
vnější zákonitosti
záměrnost jednání
vnitřní zákonitosti
způsob myšlení
světonázorové otázky
realizace vlastních cílů
zapojení do současného světa
hlavní otázky
- Co je příčinou?
- Jaké musí nastat podmínky?
- Jaké je možné nalézt společné zákonitosti?
- Dokážeme předpovědět výsledek?
- Co bylo impulsem?
- Proč jsou věci zrovna takové?
- Proč události probíhaly právě tímto způsobem?
- Jaké jsou záměry lidského jednání?
- Co je motivem vývoje, smyslem života?
- Jakými způsoby se  lze dívat na svět a který způsob pohledu je přiměřený?
- Jak se uskutečňují ideje?
- Jak se zapojit do života?
- Kde mohu použít své schopnosti a dovednost?
- Mohu já jako jednotlivec nějak ovlivnit věci ve světě?
- Za co se dokážu postavit?
na čem pracujeme - porovnávání
- chápání důsledků z příčin a podmínek
- symetrie, polarity
- kompozice, forma
- hledání zákonitostí v jevech, které může myšlení přezkoumat
- mechanické, konstrukční, či vývojové principy
- přesnost v jednání
- objektivita, jasnost v myšlení
- hledání vlastního postoje, počátek individuální samostatnosti (a zodpovědnosti)
- analýza
- chápání procesů
- myšlení nekonečna
- abstraktní myšlení, obrazné pojmy
- věci, které nevidíme, ale můžeme si je představit
- cyklické pojetí času
- utváření prostředí  člověkem
- lidské vztahy, sociální zákonitosti
- nahlédnutí dovnitř, niternost
- subjektivita
- rozvoj empatie, vcítění se
- život jako cesta
- syntéza
- chápání celků
- souhrnné přehledy
- procesy přeměny
- sledovat budoucnost v dnešním stavu věcí
- vnímat ideu ve skutečnosti
- hledání světonázoru a stylu myšlení
- vlastní stanovisko
- pochopitelnost světa
- zodpovědnost jednotlivce za společenství
- spolupráce na dosažení cíle
- reflexe skutečnosti
- chápání svého místa ve společnosti
- kladení si vlastních cílů
- cílené jednání
- samostatná vůle
- sebeprezentace
- nasměrování profesního zaměření
- situace ve světě a má osobní budoucnost v něm
- otevřenost k tomu, co přináší život
- ochota přijmout zodpovědnost
věci jsou spočitatelné myslitelné poznatelné vykonatelné