V současné době shromažďujeme informace o veškeré waldorfské literatuře
dostupné v Čechách, seznam literatury je zde.
Knihy jsou řazeny podle autora, nicméně snadno je možné přejít na řazení podle oborů či podle jazyků. Některé věci jsou k dispozici elektronicky, jiné v knižní formě.
Na této webové stránce najdete informace o existující literatuře, klikatelné odkazy vás odkazují na přepisy přednášek a ukázky knih. Pokud chcete získat plnou verzi knihy, popřípadě pokud máte zájem o zapůjčení nějaké knihy, napište na adresu kraemerp(zavinac)volny.cz.
Tato stránka se zatím buduje. Nicméně už teď můžete najít celou řadu elektronických materiálů, které zde nenajdete, na stránkách jednotlivých víkendů prvního roku semináře. Například některé materiály ke geometrii či fyzice jsou u prvního víkendu, k sociálnímu organismu školy či ekonomice u pátého víkendu apod.
Literatura k obecným a mezipředmětovým tématům
Primární prameny:
Rudolf Steiner napsal už v roce 1911 knihu Výchova dítěte z hlediska duchovní vědy, která načrtává základní principy waldorfské pedagogiky. V létě roku 1919 měl Rudolf Steiner ve Stuttgartu čtrnáctidenní kurz waldorfské pedagogiky, který byl určen budoucím učitelům první waldorfské školy, která byla otevřena v září 1919. Později tento kurz vyšel v knižní formě (3 svazky : Obecná nauka o člověku, Metodika a didaktika, Seminární hodiny), je stejně jako výše zmíněná kniha k dostání na waldorfském lyceu a v knihkupectvích.
Během následujících let měl Rudolf Steiner na různých místech pedagogické přednášky, důležité jsou dosud nevydané přednášky věnované tématu střední školy.
Zde můžete najít sbírku Steinerových myšlenek týkajících se tématu střední školy.
Caroline von Heydebrandt sepsala pro potřeby úřadů heslovitý učební plán, který můžete nalézt zde. Steiner kladl velký důraz na to, aby byl učební plán co nejvíce heslovitý, bez jakýchkoli vysvětlování.
Rudolf Steiner se velmi aktivně účastnil pedagogických konferencí ve waldorfské škole na Uhlandshöhe, tyto konference vyšly v němčině, ruštině i angličtině.
O vzniku a vývoji první waldorfské školy se můžete dočíst v článcích prof. Tomáše Zdražila v časopise Člověk a výchova z roku 2008, k nahlédnutí zde.
Na základě zápisů těchto konferencí a Steinerových přednášek jeden z prvních učitelů, Stockmeyer, vydal knihu Učební plán waldorfské školy, která popisuje vyučování v první waldorfské škole a obsahuje úryvky z konferencí a Steinerových přednášky. Některé části byly přeloženy do češtiny.
Sekundární prameny:
Učební plány
Neexistuje žádný obecně závazný učební plán waldorfské školy. Každý waldorfský učitel by v ideálním případě měl učební plán vytvářet na základě bezprostřední zkušenosti s danou třídou, vycházeje z vlastních individuálních impulsů. Waldorfský učitel by měl být plně svobodný, to znamená nikdo by mu neměl předepisovat, co má učit. Setkávání individuality učitele s individualitami dětí by mělo určovat obsah a formu vyučování. Tento fakt vysvětluje, proč existuje celá řada waldorfských učebních plánů, které v sobě odrážejí různá pojetí a různé individuální zkušenosti jejich autorů.
První učební plán sestavila
Caroline von Heydebrandt ve dvacátých letech na základě zkušeností na první waldorfské škole na Uhlandhöhe ve Stuttgartu. Je velmi stručný, nejde do větších podrobností.
Po druhé světové válce, v souvislosti s neexistencí podrobnějšího učebního plánu, sestavil
Karl Stockmeyer, jeden ze zakládajících učitelů první waldorfské školy, podrobně okomentovanou sbírku podnětů Rudolfa Steinera týkajících se učebního plánu.
První kapitoly jsou věnovány obecnějším otázkám, pak následují jednotlivé předměty (vertikální učební plán) a jednotlivé ročníky (horizontální učební plán). Jednotlivé kapitoly jsou opatřeny podrobnými úvody, Steinerovy výroky jsou zasazeny do příslušného kontextu a patřičně okomentovány. Stockmeyer čerpal z osobní zkušenosti spolupráce s Rudolfem Steinerem, ze Steinerových přednášek o pedagogice a ze stenografovaných záznamů těch pedagogických kolégií, na kterých by Rudolf Steiner osobně přítomen. Tyto záznamy byly později vydány, bohužel bez uvedení jmen vystupujících učitelů. Tyto jména je nicméně možné dohledat v archivu ve švýcarském Goetheanu. Sbírka bývá někdy nazývána „Stockmeyerův učební plán.“ To je ovšem trochu zavádějící, protože Steiner na kolégiích velmi často pouze reagoval na informace o tom, kdo co učí. Steiner často navrhoval, jak by bylo možné pokračovat. To znamená, že mnohé jeho výroky jsou čistě situativní a nemají vůbec žádnou obecnou platnost. Jeho rady byly šity na míru konkrétním učitelům, jejichž schopnosti, ale i omezení, dobře znal. Kromě toho přes všechny Stockmeyerovy snahy není vždy jasný kontext daného výroku. Přesto bychom toto dílo vřele doporučili všem čtenářům, kteří jsou do určité míry obeznámeni s životem a dílem Rudolfa Steinera. Po pečlivém čtení totiž ve čtenáři může vyvstat určitý obraz Steinerova působení na první waldorfské škole, jeho snah a záměrů, jeho postoji k práci jednotlivých učitelů i celého kolégia.
Po roce 1989 se ve Východní Evropě otevřela možnost zavedení waldorfské pedagogiky v rámci systému státních škol. Některé východoevropské vlády nicméně požadovaly podrobnější učební plán. Protože do té doby žádný takový neexistoval, musel být teprve napsán. Za jeho sestavení zodpovídal Tobias Richter, který tehdy inicioval vznik waldorfských škol ve Slovinsku. Proto se tomutu učebnímu plánu říká Richterů učební plán. Poslední aktualizované vydání je z roku 2010 (Pädagogischer Auftrag und Unterrichtsziele - vom Lehrplan der Waldorfschule), do jeho českého překladu můžete nahlédnout
zde.
Každý z předmětů sestavovala skupina autorů, z nichž každý pojímal výuku trochu jinak, probíral trochu jiná témata. To je třeba si uvědomit, pokud na někoho někdy seznam probíraných témat působí trochu nekoncepčně. Jedná se o „součet“ několika různých koncepcí, proto zpravidla není reálné odučit veškeré uvedené učivo. Z Richterova plánu bohužel není možné zpětně vyčíst, jakou koncepci měl určitý člen pracovní skupiny.
Kratší a lépe čitelný je pracovní materiál vydaný v Dornachu pedagogickou sekcí Goetheana, který nese název „Utváření výuky v první až osmé třídě WŠ.“ Jeho český překlad vyšel před mnoha lety v malém nákladu a je dávno rozebrán.
Zde je ukázka z elektronické verze.
Před rokem byl úspěšně završen evropský projekt EPC (Evropský portfoliový certifikát), jehož se aktivně účastnili i zástupci pražského waldorfského lycea. Projekt byl oceněn vyznamenáním “EST STAR PROJECT”. Z tohoto projektu vzešla iniciativa, která se snaží o prosazení Evropské waldorfské maturity (EWB) na úrovni Evropské unie. V této souvislosti vznikají nové učební plány, přizpůsobené požadavkům certifikačních společností ve Velké Británii. Jakmile bude maturita uznána ve Velké Británii, musí ji v rámci existujících mezistátních dohod uznat i všechny ostatní státy Evropské unie. Je pravděpodobné, že v rámci nově vznikajícího systému mohou být uznána i některá portfolia, pokud mají strukturu vyžadovanou EPC.
Zde je ukázka učebního plánu matematiky.
V současné době vznikají nové učební plány českých waldorfských lyceí (ŠVP) – ukázky jsou na webu jednotlivých škol, učební plány (ŠVP) základních waldorfských škol jsou už několik let hotové.