Fotogalerie z akcí

Cesta 2. ročníku na mezinárodní eurytmický festival Forum Eurythmie 2017 (23. 5. – 28. 5. 2017)

Nastalo úterní ráno a všichni se už konečně ospale setkali u autobusu. Namířeno jsme měli na „miniturné“ do Heidelbergu a Witten Annen, kde jsme měli ukázat náš eurytmický program. Tvořili jsme ho několik měsíců na hodinách eurytmie. Cesta do Heidelbergu trvala asi 8 hodin a když jsme pak všichni vystoupili z autobusu, přivítal nás milý pán – Johannes Duve, který nás pak následně provedl po starém městě. V kostele Svatého ducha (Heiliggeistkirche) jsme si zazpívali  a pak se již zase vrátili k autobusu a odjeli do tamější Waldorfské školy. Nastalo několik hodin úprav kostýmů a zkoušek našeho vystoupení. Také jsme měli možnost prohlédnout si školu, která je nesrovnatelně větší a lépe vybavenější než ta naše. Dalšího dne nás do školy přivezli „naši noví rodiči“, u kterých jsme strávili noc. Vystoupení jsme ukazovali všem 12 ročníkům waldorfské školy a mělo úspěch. Po obědě následovalo dalších 6 hodin v autobuse směrem Witten-Annen. Naším cílem bylo účastnit se mezinárodního eurytmického festivalu Forum Eurythmie 2017, kde jsme měli vystupovat spolu s 900 dalšími účastníky. Když jsme dorazili, ubytovali jsme se, šli jsme na večeři a následně na první eurytmická vystoupení. Následující dny byly v duchu volných programů s tím, že celá skupina se sešla vždy jen na snídaních, obědech, večeřích a zkouškách. V pátek jsme vystoupili s vědomím, že uzavíráme půlroční snažení. Na jevišti jsme ukázali eurytmické ztvárnění skladby od F. Schuberta a vtipnou báseň „Tuřínovo dobrodružství“, napsanou naším spolužákem Matyášem Polákem o biodynamickém kompostu. Publiku jsme tedy přinesli něco z českého humoru a z jejich reakcí bylo zřejmé, že ho náležitě ocenili. Po vystoupení jsme odcházeli naprosto spokojeni a šťastni z vlastního úspěchu. Zbytek festivalu jsme si pak mohli báječně užít bez stresu a pojmuli jsme jej skoro jako prázdniny či dovolenou.

Co se týče vystoupení ostatních účastníků, byli jsme překvapováni i po zbytek festivalu. Dovoluji si říci, že nikdo z nás neočekával, jakým různorodým způsobem se dá pojmout, uchytit či snad pochopit eurytmie. Postřehem také bylo, že dnešní ročník Fora Eurythmie se nesl v „trendu“ – v jednoduchosti je síla, což se projevilo ve dvou či více skupinách, kde bylo vystoupení založené jenom na sedmidílném cvičení (jedno ze základních cvičení v eurytmii – s hůlkou – pro vnímáni prostoru a pravidelnosti gest), zato v mnoha zajímavých variacích.

Odjížděli jsme s prvním deštěm, jež se za ten týden objevil a málokomu z nás se chtělo vrátit zpět do Prahy.

Text: Veronika Dolistová

Koncert bel canta

V rámci umělecké části své ročníkové práce jsem uspořádala koncert, na kterém jsem vystupovala se skladbami od českých skladatelů 20. stol. a s belcantovými skladbami z období baroka až po romantismus. Kromě mě na koncertě vystupovala sólově Alica  Priehradníková a Matylda Topinková, programu se v kvartetu také zúčastnil Jakub Koledzai a Matyáš Polák. Protože jsem věděla, že sama nedokáži uzpívat celovečerní koncert, požádala jsem své spolužáky, kteří zpívají ve sboru Collegium musica, aby na mém koncertě také vystoupili. Součástí programu mělo být i vystoupení pěveckého tria, které spolu se mnou tvoří další 2 žákyně Magdy Bělohlávkové.

Ve středu 22. 2. 2017 v pět hodin začala zkouška v kostele sv. Vavřince. V sedm hodin přišli první diváci a v půl osmé byl sál téměř plný. Koncert jsem uvedla malým proslovem a s lítostí jsem musela oznámit, že pěvecké trio nevystoupí, protože jedna členka onemocněla.

Po proslovu začal samotný koncert. Matyldě Topinkové a Alici Priehradníkové se jejich sólová vystoupení podařila moc krásně a svou nervozitu dokázaly dobře zakrýt. Při vystoupení s kvartetem byli všichni nervóznější, a proto bylo během jejich vystoupení více míst, kde si nebyli jistí intonací.

Collegium musica zazpívalo obzvlášť pěkně Missa Brevis od Zdeňka Lukáše. Sbor učinil od svého posledního vystoupení veliký posun, protože se jeho jednotliví členové nebáli zpívat nahlas.

Svá vystoupení jsem si moc užila a mám z nich v celku dobrý pocit. Nikdy jsem na jednom koncertě nezpívala tolik skladeb (sólově), takže to pro mě byla úplně nová zkušenost. Před koncertem jsem byla trochu nervózní, ale jak jsem vylezla na pódium a začala zpívat, nervozita byla pryč. Atmosféra na koncertě byla velice příjemná a diváci vypadali spokojeně. Celkově koncert považuji za velice zdařilý.

 Zsofie Moravcsíková

Den poezie – žádný člověk není ostrov

V posledním listopadovém týdnu se na opatovském sídlišti začaly objevovat letáčky. Báseň na nich lákala k navštívení dne poezie v místní milé kavárně Mezi domy (a vybízela k vlastní tvorbě básní).

U letáků to chvíli zůstalo, ale v pondělí 28. 11. 2016, kdy se měl den poezie uskutečnit, jsme se  rozeběhli po škole s osobními pozvánkami pro jednotlivce. Každý student či učitel dostal (nebo později našel na oblečení) kolíček s krátkou básní a časem konání akce.

Před zahájením akce jsme museli doladit ještě poslední detaily-příprava pódia, docvičení zhudebněné poezie a vyvěšení autorských básní před kavárničkou.

V našich představách přišli hosté přesně ve dvě hodiny, my jsme je u dveří obdarovali vzkazem z láhve v podobě autorské básně a zpěvník s písněmi, které budeme zpívat.

A jak to vypadalo doopravdy?

Do kavárny jsme se dostali o mnoho později než jsme původně předpokládali. Tudíž se nám nacvičování protáhlo a hosté již přicházeli.

Z tohoto důvodu jsme roznášeli básně v lahvích po kavárně, což způsobilo všeobecný zmatek.

Zpěvníky zůstaly opuštěně ležet na stole.

Samotné vystoupení již probíhalo celkem plynule: někteří žáci recitovali básně a v mezičasech jsme zpívali zhudebněnou poezii od českých písničkářů.

Nakonec svou básnickou tvorbu měli možnost představit i hosté z publika. Atmosféra celé akce byla velice příjemná, za což můžeme děkovat také útulnému prostoru.

Ukázky studentských básní (PDF)

Zpráva o projektu Flow – Promluv pohybem

Dne 12. září 2015 se 9 spolužáků (absolventů Waldorfského lycea) opět setkalo, abychom pod vedením naší bývalé učitelky eurytmie Barbory Forbakové a eurytmisty Daniela Müllera Goldegga zahájili roční eurytmický projekt Flow – Promluv pohybem. Eurytmie nás totiž již během studia uchvátila natolik, že jsme se rozhodli v ní pokračovat i nadále. Jako hlavní cíl projektu jsme si vytyčili vnést eurytmii více do světa a seznámit s ní širší okruh lidí. A mimoto jsme se také chtěli všestranně rozvíjet – vedle eurytmie jsme se věnovali také malování, sborovému zpěvu, biologii a společné četbě díla R. Steinera.

Během celého roku jsme pracovali na dvou jevištních programech. První nesl název Cestou popela a byl určen především pro dospělé a mládež. Šlo v něm o eurytmické ztvárnění klavírního tria Episodi e Canto Perpetuo od současného lotyšského skladatele Peterise Vaskse spolu s textem z pera jedné z účastnic projektu. Pro dětské publikum jsme nacvičili českou pohádku O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku od Boženy Němcové, na níž jsme pracovali již předchozí rok – tentokrát jsme ji však nastudovali v německém jazyce.

V červnu 2016 jsme pak s oběma programy vycestovali na dvoutýdenní turné po České republice, Slovensku a Německu. S programem Cestou popela jsme veřejně vystoupili celkem třikrát, a to v Praze, Bratislavě a v Berlíně. Všude jsme se setkali s neobvyklou návštěvností a s velmi vřelým přijetím nejen ze strany znalců eurytmie, ale i od diváků, kteří se s eurytmií setkali poprvé. Dále jsme pak program představili ve waldorfských školách v Praze, Ostravě, Berlíně, Göttingenu, Würzburgu a Heidelbergu. I tam nás studenti přijali vlídně a s otevřeností. S pohádkou jsme potěšili publikum v německých waldorfských školách, v Obci křesťanů v Berlíně či u mentálně a fyzicky postižených v Camphillu Alt-Schönow.

Moc nás těší, že se nám úspěšně podařilo naplnit to, co bylo na začátku naším vysněným a vzdáleným cílem – hodně jsme se díky tomu naučili! Mockrát děkujeme také všem, kteří nás nějakým způsobem podpořili a přišli se podívat na naše vystoupení!

Za skupinu Flow – Matěj Rybka

1. setkání s absolventy 2016

V úterý 27. 9. 2016 proběhlo setkání s absolventy Waldorfského lycea. Stalo se tak u příležitosti desátého výročí školy. Nechyběl dort od Veroniky, připravili jsme také seznamy, kdo na škole učil v jakém ročníku, seznam absolventů, videa z plesů a cestovatelsko mapu. Po třídních resp. dvojtřídních schůzkách následoval koncert Denisy a Mikeše. Věříme, že novinky ve škole, které jsme nestihli zcela zprostředkovat přímo, najdete na našem webu. Děkujeme absolventům za účast, milé setkání a sdílení novinek. Rádi přidáme pár fotek od dalších fotografů.

Adaptační kurs 2016

„Tantum ergo sacramentum“, středověký latinský hymnus se ozýval rozvalinami hradu Frýdštejn během adaptačního kurzu studentů prvního ročníku waldorfského lycea. První dny školy totiž studenti nestrávili v lavicích, ale v malebném prostředí Malé Skály na pomezí Českého ráje. Ubytování pod hradem Vranov, s výhledem na hrad Frýdštejn, s celodenním procházkou k hradu Zbirohy, pro vytrvalé i objížďka ke skalnímu hrádku Drábovna – to vše tvořilo kolorit výprav právě se poznávající družiny nových studentů. Túry, zpěv, táborák, sport, pozorování přírody, poezie, eurytmie, kreslení, koupání, brodění řeky – smyslem toho všeho bylo poznat se a vzájemně se na sebe naladit, a to i s pomocí a doprovodem místního maloskalského genia loci. Podařilo se – atmosféra byla dobrá, počasí přálo, mezi studenty to plynulo. Do školních lavic se vracíme nejen jako součet jednotlivců. Obohaceni o společnou zkušenost na nás teď čekají nové úkoly…

Peter Úll
třídní 1. ročníku