Fotogalerie z akcí

První ročník navštívil biodynamický statek v Českých Kopistech

Na konci září jsme navštívili biodynamický statek na Soutoku v Českých Kopistech. Seznámili jsme se s jeho pozemky a rovnou si vyzkoušeli i práci na poli. V době našeho pobytu se konala každoroční slavnost díkuvzdání, které jsme se zůčastnili a pomáhali s jejími přípravami. Počasí nám přálo a můžeme říci, že celý výjezd byl velmi vydařený a užili sme si ho.

 Emma Šílová

Adaptační týden prvního ročníku 2017/18

První zářijový týden strávil náš nový první ročník na adaptačním kurzu v Rakousech v Českém Ráji. Žáci se seznamovali v rámci různých činností a aktivit. Vyzkoušeli si sociální hry, zpěv, lakros, eurytmii a pozorování přírody. Pobyt nám zpestřil i jednodenní výlet do Klokočských skal.

Ekologické praktikum 2. ročníku

Pro současný 2. ročník jsme připravili ekologické praktikum zaměřené na přírodní stavby a ekologické materiály. Za tématem jsme se vypravili do Bílých Karpat, na hranici České a Slovenské republiky na školu přírodního stavitelství k Petrovi Skořepovi, který podobné akce pořádá již více než 6 let.

Náš sedmidenní workshop byl spojením teoretického semináře s praktickým řemeslným tvořením. Bydleli jsme na táboře Polana, kde jsme i stavěli. V areálu se nacházelo několik cvičných staveb, také jsme si zkusili od základu v malém měřítku dřevěnou konstrukci pro zdění dusanou slámou.

Probrali jsme a vyzkoušeli si prakticky stavbu slaměnohliněného domu nejefektivnější technikou a výrobu vlastních omítek a odlévání cihel. Na hradě pro děti jsme stavěli základy z kamenů, na obezdívce jídelny jsme skládali balíky slámy do dřevěné konstrukce. Hliněné cihly jsme využili na hradě a při stavbě komína u pece.

Všechny cvičné stavby jsme nahazovali hliněnými omítkami. V povrchové omítce jsme tvořili dekorace formou lepení kachliček.

Práce však nebylo to jediné a poslední. Důležitou a tvůrčí součástí bylo i vaření, kdy jsme za spolupráce slunce částečně využili i solární vařič. Krásnými výhledy z kopců jsme se spojovali s krajinou a užívali si květinové louky. Někdo si rád přivstal i na východ slunce… Denní aktivity zpestřil indiánský lakros, fresbee či výlet k rybníku.

O noci svatojánské ožilo pódium za táborem právě dílem Sen noci svatojánské Williama Shakespeara v podání našich studentů. Hru připravovali v rámci hodin anglického jazyka a ve spojení s daným místem v daném čase to byl neopakovatelný zážitek. Večer pak ještě pokračoval u ohně jako každý den.

Poslední den jsme se vydali na půldenní výlet do Petrovy „ekovesničky“, kde jsme se mohli podívat na další přírodní stavby v různých provedeních. Den jsme pak uzavřeli zhodnocením a osobními postřehy u ohně.

Italská cesta 3. ročníku

Ve čtvrtek 1. června, o dvě hodiny dřív, než začíná běžný školní den, jsme se sešli před autobusem, který se měl stát na dalších jedenáct dní naším pojízdným domovem. Započala ročníková cesta, na které jsme se rozhodli objevovat krásy Itálie.

Po náročném přejezdu jsme se usídlili v kempu mezi Milánem a Turínem.  V dalších dnech jsme navštívili výstavu The Restless Earth o migraci v muzeu Triennale, viděli slavný Milánský dóm, v Castello di Rivoli jsme se seznámili s uměním Arte povera, jež je italskou chloubou 2. poloviny 20. století, a blíže poznali atmosféru severních měst.

Při cestě na jih jsme se zastavili ve dvou zahradách. První z nich byla zahrada moderní umělkyně Niki de Saint Phalle, která v nás svou hravostí a extravagancí zanechala rozličné pocity. Druhá, Parco dei Mostri, byla klidným prostorem, kde si mnozí z nás odpočinuli od únavného cestování v autobuse.

Nejdéle jsme pobyli v kempu nedaleko Vesuvu. Skalnaté pobřeží, malinká kuchyňka, průzračná voda a dlouhý stůl s lavicemi mezi našimi stany pod větvemi olivovníků, to vše vybízelo k večerním hrám na kytaru a společnému povečeření. Z tohoto místa jsme podnikli výlety k jednomu z nejzachovalejších chrámů z Antiky v Paestu, vylezli na Vesuv a obdivovali tamní flóru, nahlédli do života v antickém Herculaneu a rozsáhlejších Pompejích a na závěr okusili náladu živelné Neapole.

Poslední zastávkou se stala Ravenna, útulné městečko na severovýchodu Itálie s raně křesťanskými sakrálními stavbami a proslulými mozaikami, která naši cestu – jakousi mozaiku italského života, přírody a kultury – symbolicky uzavřela.

Zeměměřický kurz v Jizerských horách

Stejně jako ty předešlé, také náš první ročník absolvoval zeměměřický kurz, který se letos konal v Albrechticích v Jizerských horách.

Cesta započala nedělním srazem na Hlavním nádraží, kde, protentokrát, naštěstí nikdo nezapomněl ani potvrzení o zdravotní způsobilosti, ani občanku či jiné nezbytnosti, a proto jsme mohli bez potíží vyrazit vlakem a později autobusem do milé vsi nedaleko města Tanvald. Cíl představovala chata u lesa, jež se pro příštích deset dní měla stát naší ,,základnou“. Jelikož jsme prý dostali jeden z nejnáročnějších terénů na změření díky převýšení a obtížné viditelnosti bodů vůbec, museli jsme se začít učit měřit už v den příjezdu. Kupodivu výsledky dopadly dobře, a tak jsme byli odměněni skvělou večeří pana ,,šéfkuchaře“ Daniela.

Postupně jsme den po dni dostávali nová zadání, přičemž jsme dodržovali postup vytvoření rýsované sítě a od ní, pomocí dalších metod, odvíjení měření jednotlivých bodů a objektů mapy.

K tomu všemu jsme samozřejmě potřebovali speciální pomůcky jako teodolit, výtyčky, později lať, jehly, pentagon a pásmo.

Kromě měření a střídání služeb v kuchyni společně s prováděním celkové údržby chaty, jsme taktéž každý večer zpívali a učili se píseň ,,Ej lásko, lásko“, kterou jsme později předvedli ve škole i zbylým ročníkům.

Jako jedno z mnoha ozvláštnění kurzu jsme se ve středu věnovali kromě měření též drobné oslavě letního slunovratu u ohně. Jasnou noc se tak někdo rozhodl využít k pozorování Jupiteru teodolitem. Vidět byly dokonce jeho čtyři největší měsíce a lepšími přístroji šlo sledovat i plynové pásy.

V půlce kurzu nás čekal celodenní výlet, během něhož jsme navštívili zborcenou bývalou přehradu jménem Desná, jež dodnes drží první příčku největší katastrofy tohoto typu na českém území. Prošli jsme tedy přírodu Jizerských hor a cestou potkali vodopády, ve kterých se, i přes sychravé počasí, někteří odvážlivci odhodlali vykoupat.

Pár dní po slunovratu nastala také Svatojánská noc, i ta se stala vítaným rozptýlením. Po večerním opékání buřtů, hermelínů, ,,maršmelounů“ a jiných lahůdek následoval zvláštní úkol, totiž jít na louku a natrhat tam svatojánské kvítí. Zde je však třeba přiznat, že ne všichni se věnovali právě sběru. Jistá skupinka se totiž rozhodla ze svažujícího se kopce válet sudy, kotrmelce a vůbec tropit neplechy…

Konečného vytváření mapy se sice zúčastnili pouze někteří z nás (převážně děvčata), ale její dokončení jsme si užívali všichni stejně. Ti z nás, co nemuseli sedět v jídelně, kreslit a rýsovat, se vydali na další, tentokrát drobnější výlet po okolních kopcích. Naskytl se nám tak krásný výhled na krajinu pod námi i pohled do hlubin jizerských lesů.

Úterní úklid chaty a následný odjezd se, můžu říct, obešel bez větších potíží, díky čemuž jsme už v jednu hodinu odpoledne, po příjemné cestě autobusem s televizí, byli v Praze na Černém mostě, kde na některé čekali jejich rodiče – i s auty, ale jiní měli svou cestu domů ještě před sebou. Nikdo si však navzdory zřejmé únavě nestěžoval, a náš zeměměřičský kurz tak skončil v dobré náladě.

Sociální podnikání ve III. ročníku

Už několik let je součástí výuky ve IV. ročníku podnikatelský projekt, při němž studenti využívají nabytých znalostí z ekonomie a práva, aby ve dvou až čtyřčlenných týmech vypracovali reálný podnikatelský záměr.

Letos jsme jako přípravu podnikatelského projektu pilotně zařadili do III. ročníku doplňkový projekt na téma sociálního podnikání, na nějž budou moci studenti při podnikatelském projektu na začátku IV. ročníku navázat.

Projekt vedl Lukáš Policar, člen platformy Inovátoři.cz a spoluzakladatel projektu Podnikavá škola. S ním se 12. května studenti III. ročníku sešli na úvodní projektový den, během něhož se seznámili se základními pojmy a uvědomili si problémy ve svém okolí, které by bylo možno řešit právě inovativní podnikatelskou iniciativou.

Části projektového dne se jako host zúčastnila Pavlína Hořejšová, spoluzakladatelka start-upu Rekola a nyní proponentka inovátorského sdružení Ashoka, která představila ideu Rekol a vyprávěla jejich příběh od prvního nápadu až ke dnešnímu úspěšnému podniku. Na příkladě Rekol se pak účastníci naučili sestavovat „Lean Canvas“ a rozumět základním principům sociálního podnikání.

Zatímco účast na úvodním projektovém dni byla součástí povinné výuky, následujících projektových odpolední 16., 23. a 30. května se již účastnily dobrovolné týmy studentů (k účasti se rozhodlo něco přes polovinu žáků III. ročníku). Jeden čtyřčlenný tým postavili i učitelé.

Během těchto tří týdnů pak účastníci projektu rozpracovali své podnikatelské nápady do stavu, v němž bylo možno je 30. května prezentovat odborné porotě – ještě ne jako plně propočítané podnikatelské záměry, ale jako solidní základ pro případné pokračování při podnikatelském projektu na podzim.