Absolventi

Jedinečná škola, která vás připraví nejen na vysokou školu, ale ukáže různé pohledy na svět a rozšíří vnímání. Trochu vám může zkomplikovat život, protože najednou uvidíte, kolik existuje různých možností. Ale opravdu jen v tom nejlepším! Zkrátka se už nespokojíte jen tak s něčím. Nastartuje to vaši životní nespokojenost a zároveň touhu objevovat tajemství světa a smysl života.

Je to škola zaměřená na komplexní seberozvoj. Její výhodou je obrovská rozmanitost různých předmětů, praxí a zkušeností. A nevýhodou kolik času bere. Na jaké škole člověk každý rok cestuje do zahraničí, pořádá koncerty, vzdělávací akce, soutěže, poskytuje psaní odborných prací, osobní rozhovory, …

Kolektivně přátelská škola nabízející jedinečný styl výuky umožňující hlubší poznání specifických předmětů. K žákům je často přistupováno individuálně a je zde vidět zájem učitelů o studentský prospěch.

Styl výuky trochu odlišný od běžných škol, ale spíše v dobrém. Milý a vstřícný učitelský sbor. Většinově dobrý třídní kolektiv. Ze studia na lyceu si odnesete hodně neobyčejných zážitků.

Škola, která se zajímá o člověka jako bytost, nejen o jeho studijní výsledky. Žádná “flákárna”, je to škola, kde není člověk jen pasivní posluchač, ale účastní se pokusů, tvoří umělecky, vyzkouší si i řemeslnou tvorbu. Škola s dobrým kolektivem a učitelským sborem.

Rozmanitý úl, ve kterém se nikdo neztratí a každý si najde to své. Inspirativní. Uvolňující i vyčerpávající. Hodně se mi líbila časová logika – vyučovat ve stejnou dobu stejnou epochu lidstva ve všech předmětech, kterých se historie týká (dějiny umění, dějepis, literatura). Různé pohledy a názory Vás jako mladého člověka připraví na to, že svět není jen černá a bílá, že svět a pohled na něj si vytváříme celý život a každý další člověk nám může přinést nové poznatky a nebo my jemu.

Škola, která je maličká, ale právě to je na ní úžasné. Není to fabrika, kde se lidé neznají, kde je každý každému jedno. Je to škola, kde si lidé vyjdou vstříc, kde učitelé hledají řešení, přemýšlí o každém studentovi. Na Waldorfském lyceu se člověk nesetká se lhostejností, tak jako na jiných školách. A to je na lyceu to úžasné.

Jedním velkým rozdílem jsou epochy. Každý den jsou první dvě hodiny vyhrazeny pro jeden předmět, který se vyučuje každý den po dobu asi měsíce. Je tak možné se v rámci epoch intenzivně věnovat pouze jednomu tématu. Epochy umožňují učitelům i žákům mnohem hlouběji proniknout do dané látky a dávají prostor pro vznik zajímavých diskusí. Mně osobně se v epochách látka mnohem lépe učila a chápala. Nebylo nutné si uprostřed zmatku vzpomínat, cože jsme to před týdnem vůbec dělali. Nevýhodou epoch je větší množství zmeškané látky při delší nepřítomnosti, já jsem s tím ale i při delším onemocněním velký problém neměl.

Další velký rozdíl pociťuji v přístupu učitelů ke škole a k žákům. Není to tak, že by učitel a žáci bojovali proti sobě, ale mají vůči sobě vzájemný respekt a i po skončení studia často zůstává mezi žáky a učiteli přátelský vztah. Učitelé se často dobrovolně připravují několik hodin denně na vyučování (ve svém volném čase) a jsou ochotni žákům pomoci nebo s nimi v případě potřeby nebo zájmu látku konzultovat. Ne vždy je všechno perfektní a občas učitelé udělají chybu, ale jsou ochotní se učit jak od kolegů, tak i od svých žáků.

S přístupem k učivu také souvisí, že se při vyučování neklade důraz pouze na znalosti, ale i na praktické zkušenosti a dovednosti. Učí se tak například práce se dřevem či eurytmie (rozebírat co je to eurytmie by vydalo na samostatné téma) a v epochách chemie se dělá mnoho pokusů, díky kterým žák sám přichází na souvislosti a látku si mnohem lépe a živěji zapamatuje.

Co se praktických zkušeností týče, každý ročník též probíhá většinou týdenní až dvoutýdenní praktikum (spolu s dalšími výlety jsou to okamžiky, na které z času na škole nejraději vzpomínám a pro kolektiv třídy jsou úžasné). V prváku je to praktikum zeměměřičské (měření a vytváření mapy v terénu), v druháku ekologické (různé činnosti související s ekologií, my jsme například byli v Rumunském Banátu čistit a pomáhat na vesnici), ve třeťáku sociální (zapojení do chodu vybraného sociálního zařízení) a ve čtvrťáku profesní praktikum (možnost vyzkoušet si třeba případnou budoucí práci). Ve třeťáku se taktéž pořádá umělecká cesta do některé cizí země. Kromě toho se pořádají i další výlety a akce podle toho, co si třída zorganizuje. Na mysl mi přichází například týdenní výuka v Roudnici, lyžařský výjezd nebo adaptační kurz. Ve třetím ročníku žáci též přes rok zpracovávají ročníkovou práci, kterou pak na konci prezentují před publikem. Podobná ale trochu menších rozměrů je pak i odborná maturitní práce. Ve čtvrtém ročníku je na programu kromě pilné přípravy na maturitu a profesního praktika taktéž podnikatelský projekt, ve kterém si žáci mohou vyzkoušet, jak se vytváří podnikatelský plán a některé z projektů se později možná i doopravdy povede zrealizovat.

Jako poslední bych ještě dodal, že atmosféra na škole podporuje rozvoj mnoha skvělých, milých a zajímavých studentů, se kterými je radost být na škole a ve třídě.
Ne vždy bylo všechno krásné a nechyběly občasné dlouhé noci a proklínání úkolů. Přestože studium na této škole rozhodně nebylo jednoduché, jsem za něj neskutečně vděčný a jinou školu bych si nevybral.

Škola, kde si najde své místo i člověk, který nezapadá úplně mezi konzumní společnost. Nemusíte se zde bát být sami sebou, naopak se zde cení to, že každý je osobnost. Na “klasické” škole asi člověk nezažije, že by se mu učitelé tak věnovali a opravdu za nimi mohl přijít, pokud má nějaký problém, s kterým si neví rady.

Pokud chceš něco jiného, než 30 učebnic, jejichž název začíná slovem odmaturuj, něco jiného než učitelku češtiny, která literaturu omezuje na seznam literatury, která se dávala k maturitě před 20 lety, něco jiného, než učitele biologie, kterého nefascinuje zázrak početí, a něco jiného, než učitele matematiky, který matematiku vnímá pouze jako ticíc vzorečků, co ovládají svět a musíš se je naučit nazpaměť, JDI TAM!

Je to škola, kde se člověk naučí komunikovat, spolupracovat. Nahlédne do mnoha oborů, což mu pomůže chápat věci v souvislostech a získá představu o tom, co by mohl dělat. To může věci i trochu zkomplikovat, ale myslím, že člověk který absolvoval lyceum, se odváží poctivě hledat.

Je to škola, ze které jsem odcházela s cílevědomostí a odhodláním. Také se sebeláskou a odvahou.

Škola pro ty, kteří se hledají nebo mají otevřené obzory. Dobrá alternativa pro každého, kdo o životě flexibilně přemýšlí.

Je to místo, kde každý může být sám sebou, kde se můžete najít a rozvíjet se dál jako člověk. Učíte se to, co je podstatné a v životě dál využijete. Učitele vás respektují a mají o vás zájem.

Jako školu, která tě nechá jít svou cestou. Dala mi spoustu zážitků, dobrých lidí, se kterými jsem stále v kontaktu. Asi i jakýsi způsob uvažování. Informace člověk časem zapomene pokud je nepoužívá, ale způsob myšlení zůstane.

Škola mi dala chuť poznávat a vůli měnit svět k lepšímu. Umělecký rozhled a samotný přístup k umění (citlivost).

Přijď zažít, uvidíš život trochu jinak. Líp.