Shromáždili jsme informace o waldorfské literatuře dostupné v Čechách, seznam literatury je zde. Větší část literatury je v knižní či elektronické formě dostupná na Waldorfském lyceu v Praze. Knihy jsou řazeny podle autora, nicméně snadno je možné přejít na řazení podle oborů či podle jazyků. Některé věci jsou k dispozici elektronicky, jiné v knižní formě.

Waldorfská literatura je velmi rozsáhlá, existují stovky publikací. Z této velmi bohaté litaratury je v češtině k dispozici jen velmi málo. Většina literatury existuje pouze v němčině, podstatná část i v angličtině či ruštině. V dalším se zaměříme pouze na literaturu v češtině.

Literatura k obecným a mezipředmětovým tématům v češtině

Primární prameny

Už ke konci 19.století se Rudolf Steiner příležitostně vyjadřoval k otázkám školství. Některé z jeho myšlenek z tohoto období  je možné si přečíst ve sborníku Myšlenky Rudolfa Steinera týkající se středního stupně.

V roce 1907 byla vydána kniha Výchova dítěte z hlediska duchovní vědy, která načrtává základní principy waldorfské pedagogiky. Tato kniha je rozpracováním přednášky, kterou pronesl Rudolf Steiner roku 1905 v pražské kavárně Louvre. Pak se po delší dobu odmlčel, k pedagogickým tématům se vrátil až v souvislosti se zakládáním první waldorfské školy. V dubnu 1919 se v souvislosti s hnutím sociální trojčlennosti, o kterém pojednává kniha Hlavní body sociální otázky, konaly Lidově pedagogické přednášky. V létě roku 1919 měl Rudolf Steiner ve Stuttgartu čtrnáctidenní kurz waldorfské pedagogiky, který byl určen budoucím učitelům první waldorfské školy, která byla otevřena v září 1919. Později tento kurz vyšel v knižní formě ve třech svazcích: Obecná nauka o člověku, Metodika a didaktika, Seminární hodiny. Tyto knihy jsou k dostání v knihkupectvích.

Během následujících let měl Rudolf Steiner na různých místech pedagogické přednášky. Přeložené, ale doposud oficiálně nevydané, jsou přednášky z roku 1921 věnované tématu střední školy Forma vyučování na základě poznání člověka. Podstatou sedmiletých cyklů se zabývá Altehagův výbor K vývojovým fázím prvních tří sedmiletí. Také byly vydány přednášky k tématu Anthroposofie a pedagogika

Zde můžete najít sbírku Steinerových myšlenek týkajících se tématu střední školy.

Rudolf Steiner se velmi aktivně účastnil pedagogických kolégií ve waldorfské škole na Uhlandshöhe, tyto konference vyšly v němčině, ruštině i angličtině. Do češtiny zatím nebyly přeloženy.

Na základě zápisů těchto kolégií a Steinerových přednášek jeden z prvních učitelů, Karl Stockmeyer, vydal knihu Učební plán waldorfské školy, která popisuje vyučování v první waldorfské škole a obsahuje úryvky z kolégií, na kterých byl Steiner přítomen a ze Steinerových pedagogických přednášek.  Pouze některé části byly přeloženy do češtiny, zatím nebyly vydány.

O vzniku a vývoji první waldorfské školy se můžete dočíst v článcích prof. Tomáše Zdražila v časopise Člověk a výchova z roku 2008, k nahlédnutí zde.

  • G. Altehage (vyd.): Myšlenky Rudolfa Steinera týkající se středního stupně. WL Praha
  • G. Altehage (vyd.): K vývojovým fázím prvních tří sedmiletí. Opherus 2002.
  • Steiner, R.: Hlavní body sociální otázky. Baltazar 1993.
  • Steiner, R.: Výchova dítěte z hlediska duchovní vědy. Baltazar 1993.
  • Steiner, R: Všeobecná nauka o člověku jako základ pedagogiky. Opherus 2003.
  • Steiner, R.: Waldorfská pedagogika. Metodika a didaktika. Opherus 2003.
  • Steiner, R.: Waldorfská pedagogika. Seminární hodiny. Opherus 2006.
  • Steiner, R.: Forma vyučování na základě poznání člověka. WL Praha
  • Steiner, R.: Anthroposofie a pedagogika. AWŠ ČR 2011.
  • Karl Stockmeyer: Učební plán waldorfské školy. Částečně přeloženo. WL Praha

Sekundární prameny

Literatura k historii waldorfské pedagogiky

O vzniku a vývoji první waldorfské školy se můžete dočíst v článcích prof. Tomáše Zdražila v časopise Člověk a výchova z roku 2008. Širší rámec pedagogiky v historickém kontextu je popsán v knížečce Petera Selga Duchovní jádro waldorfské školy. Devadesát let praxe waldorfských škol  je popsáno v známé knize Výchova ke svobodě.  Mnoho zajímavého je možné se dočíst v knize Karla Stockmeyera Učební plán waldorfské školy, jejichž některé části byly přeloženy do češtiny. O vzniku a vývoji první waldorfské školy v souvislosti se jménem waldorf se je možné se dočíst v brožurce Hansjörg Hofrichtera Waldorf – jméno a jeho příběh.

  • G. Altehage (vyd.): Myšlenky Rudolfa Steinera týkající se středního stupně. WL Praha
  • Frans Carlgren, Arne Klingborg: Výchova ke svobodě. Baltazar 1991.
  • Hansjörg Hofrichter: Waldorf – jméno a jeho příběh. BFWS Stuttgart 2004.
  • Peter Selg: Duchovní jádro waldorfské školy. AWŠ ČR 2011.
  • Karl Stockmeyer: Učební plán waldorfské školy. Částečně přeloženo. WL Praha
  • Tomáš Zdražil: K založení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919. Člověk a Výchova 2009

Úvod do waldorfské pedagogiky

Velmi pěkná je kniha Franse Carlgrena Výchova ke svobodě. Pro velmi rychlé, zběžné seznámení stačí i brožurka E.M.Kranicha o waldorfských školách. O waldorfské pedagogice z hlediska vztahu učitel-žák pojednává knížečka waldorfského pedagoga  Tomáše Zuzáka Hledání vztahu jako základ pedagogiky.Podrobnější a konkrétnější než předchozí knihy je materiál sestavený Pedagogikou sekcí Goetheana Utváření výuky v první až osmé třídě WŠ. Z univerzitního prostředí vzešla knížka Milana Pola Waldorfské školy: izolovaná alternativa nebo zajímavý podnět pro jiné školy? Vědecky je zaměřena i kniha Víta Ronovského Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky, která se věnuje původu waldorfské pedagogiky,podrobně rozebírá goethanistickou teorii poznání a fenomenologickou metodu a analyzuje anthroposofickou antropologii. Praktické rady budoucímu třídnímu učiteli udílí kniha Eugena Schwartze Příručka pro přežití waldorfského učitele.

  • Frans Carlgren, Arne Klingborg: Výchova ke svobodě. Baltazar 1991.
  • E.-M.Kranich: Waldorfské školy. Opherus 2000.
  • Pol, Milan: Waldorfské školy: izolovaná alternativa nebo zajímavý podnět pro jiné školy? Masarykova Univerzita Brno 1996.
  • Ronovský, Vít: Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky. Fabula 2011.
  • Schwartz, Eugene: Příručka pro přežití waldorfského učitele. AWŠ ČR, 2008.
  • Zuzák, Tomáš: Hledání vztahu jako základ pedagogiky. Fabula 2004.
  • Kolektiv autorů Pedagogické sekce při Goetheanu: Utváření výuky v první až osmé třídě WŠ. Ostravská univerzita 1998.

 Vývojové fáze dítěte z hlediska waldorfské pedagogiky

Základní knihou jsou Lievegoedovy Vývojové fáze dítěte. Světem nejmenších dětí se podrobně zabývá E. M. Gruneliusová v knize Výchova v raném dětském věku. O něco staršími dětmi se zabývá vnímavý průvodce světem dítěte pro rodiče, vychovatele i učitele od Caroline von Heydebrandové O duševní podstatě dítěte. Takzvaným prvním „rubikonem“ – přelomovým obdobím kolem devátého roku, se zabývá Hermann Koepke v knize Devátý rok života. Fenoménem tzv. dětí „indigo“ se zabývá kniha Siegfreda Woitinase Indigové děti.

  • E. M. Gruneliusová: Výchova v raném dětském věku. Baltazar 1992.
  • Caroline von Heydebrand: O duševní podstatě dítěte. Baltazar 1993.
  • Hermann Koepke: Devátý rok života. Praha. Strom 1998.
  • Bernard C.J. Lievegoed,.: Vývojové fáze dítěte. Baltazar 1992.
  • Woitinas, Siegfried: Indigové děti. Fabula 2004.

Učební plány

Neexistuje žádný obecně závazný učební plán waldorfské školy. Každý waldorfský učitel by v ideálním případě měl učební plán vytvářet na základě bezprostřední zkušenosti s danou třídou, vycházeje z vlastních individuálních impulsů. Waldorfský učitel by měl být plně svobodný, to znamená nikdo by mu neměl předepisovat, co má učit. Setkávání individuality učitele s individualitami dětí by mělo určovat obsah a formu vyučování. Tento fakt vysvětluje, proč existuje celá řada waldorfských učebních plánů, které v sobě odrážejí různá pojetí a různé individuální zkušenosti jejich autorů.

První učební plán sestavila pro potřeby úřadů  Caroline von Heydebrandt ve dvacátých letech na základě zkušeností na první waldorfské škole na Uhlandhöhe ve Stuttgartu. Je velmi stručný, nejde do větších podrobností. Steiner totiž kladl velký důraz na to, aby byl učební plán co nejvíce heslovitý, bez jakýchkoli vysvětlování. Tento učební plán byl přeložen do češtiny, ale doposud nebyl vydán.

Po druhé světové válce, v souvislosti s neexistencí podrobnějšího učebního plánu, sestavil Karl Stockmeyer, jeden ze zakládajících učitelů první waldorfské školy, podrobně okomentovanou sbírku podnětů Rudolfa Steinera týkajících se učebního plánu.

První kapitoly jsou věnovány obecnějším otázkám, pak následují jednotlivé předměty (vertikální učební plán) a jednotlivé ročníky (horizontální učební plán). Jednotlivé kapitoly jsou opatřeny podrobnými úvody, Steinerovy výroky jsou zasazeny do příslušného kontextu a patřičně okomentovány. Stockmeyer čerpal z osobní zkušenosti spolupráce s Rudolfem Steinerem, ze Steinerových přednášek o pedagogice a ze stenografovaných záznamů těch pedagogických kolégií, na kterých byl Rudolf Steiner osobně přítomen. Tyto záznamy byly později vydány, bohužel bez uvedení jmen vystupujících učitelů. Tyto jména je nicméně možné dohledat v archivu ve švýcarském Goetheanu. Sbírka bývá často nazývána Stockmeyerův učební plán. To je ovšem trochu zavádějící, protože Steiner na kolégiích velmi často pouze reagoval na informace o tom, kdo co učí. Steiner často navrhoval, jak by bylo možné pokračovat. To znamená, že mnohé jeho výroky jsou čistě situativní a nemají vůbec žádnou obecnou platnost. Jeho rady byly šity na míru konkrétním učitelům, jejichž schopnosti, ale i omezení, dobře znal. Kromě toho přes všechny Stockmeyerovy snahy není vždy jasný kontext daného výroku. Přesto bychom toto dílo vřele doporučili všem čtenářům, kteří jsou do určité míry obeznámeni s životem a dílem Rudolfa Steinera. Po pečlivém čtení totiž ve čtenáři může vyvstat určitý obraz Steinerova působení na první waldorfské škole, jeho snah a záměrů, jeho postoji k práci jednotlivých učitelů i celého kolégia.

Po roce 1989 se ve Východní Evropě otevřela možnost zavedení waldorfské pedagogiky v rámci systému státních škol. Některé východoevropské vlády nicméně požadovaly podrobnější učební plán. Protože do té doby žádný takový neexistoval, musel být teprve napsán. Za jeho sestavení zodpovídal Tobias Richter, který tehdy inicioval vznik waldorfských škol ve Slovinsku. Proto se tomutu učebnímu plánu říká Richterův učební plán. Poslední aktualizované vydání je z roku 2010. Původní název Pädagogischer Auftrag und Unterrichtsziele  –  vom Lehrplan der Waldorfschule se do češtiny zkráceně překládá jako Richterův učební plán.  Tento učební plán byl přeložen do češtiny, jeho vydání se připravuje. Do části jeho zatím nevydaného českého překladu můžete nahlédnout zde.

Každý z předmětů sestavovala skupina autorů, z nichž každý pojímal výuku trochu jinak, probíral trochu jiná témata. To je třeba si uvědomit, pokud na někoho někdy seznam probíraných témat působí trochu nekoncepčně. Jedná se o „součet“ několika různých koncepcí, proto zpravidla není reálné odučit veškeré uvedené učivo. Z Richterova plánu bohužel není možné zpětně vyčíst, jakou koncepci měl určitý člen pracovní skupiny.

Kratší a lépe čitelný je pracovní materiál vydaný v Dornachu pedagogickou sekcí Goetheana, který nese název „Utváření výuky v první až osmé třídě WŠ.“ Jeho český překlad vyšel před mnoha lety v malém nákladu a je dávno rozebrán. Zde je ukázka z elektronické verze.

V poslední době bylo nutné vzhledem k požadavkům doby, ale i formálním požadavků Evropské unie, waldorrfský učební plán přeformulovat v jazyce kompetencí. Tento učební plán je podrobně popsán v knize W. M. Götteho, P. Loebela a K.-M. Maurera: Vývojové úkoly a kompetence ve vzdělávacím plánu waldorfských škol. Část této knihy je přeložena do češtiny.

V r. 2010 byl úspěšně završen evropský projekt EPC (Evropský portfoliový certifikát), jehož se aktivně účastnili i zástupci pražského waldorfského lycea. Projekt byl oceněn vyznamenáním “EST STAR PROJECT”. Z tohoto projektu vzešla iniciativa, která se snaží o prosazení Evropské waldorfské maturity (EWB) na úrovni Evropské unie. V této souvislosti vznikají nové učební plány, přizpůsobené požadavkům certifikačních společností ve Velké Británii. Jakmile bude maturita uznána ve Velké Británii, musí ji v rámci existujících mezistátních dohod uznat i všechny ostatní státy Evropské unie. Je pravděpodobné, že v rámci nově vznikajícího systému mohou být uznána i některá portfolia, pokud mají strukturu vyžadovanou EPC. Zde je ukázka učebního plánu matematiky. V současné době (2012) je hotových pouze několik předmětů.

V rámci Rámcového vzdělávacího programu (RVP) si každá česká základní škola, tedy i jednotlivé waldorfské školy, vytváří své školní učební plány (ŠVP), které jsou k nahlédnutí na webových stránkách jednotlivých waldorfských škol. Na středních školách je situace odlišná, vzhledem k velkému množství studijním zaměření existují desítky Rámcových vzdělávacích programů. Waldorfská lycea si prosadila svůj vlastní rámcový vzdělávací program s názvem Kombinované lyceum.  Tento RVP je kompromisem mezi waldorfskými požadavky a požadavky jiných českých lyceí. Na základě tohoto RVP každé waldorfské lyceum vypracovává svůj vlastní učební plán (ŠVP). Tyto učební plány jsou na webu jednotlivých waldorfských lyceí.

  • Caroline von Heydebrand: Učební plán svobodných waldorfských škol. WL Praha
  • W. M. Götte, P. Loebell, K.-M. Maurer: Vývojové úkoly a kompetence ve vzdělávacím plánu waldorfských škol.překlad první části knihy . WL leden 2012
  • Tobias Richter a kol.: Vzdělávací plán pro 1. až 12. ročník waldorfské školy, manuskript AWŠ
  • Karl Stockmeyer: Učební plán waldorfské školy. Částečně přeloženo. WL Praha
  • Kolektiv autorů Pedagogické sekce při Goetheanu: Utváření výuky v první až osmé třídě WŠ. Ostravská univerzita 1998.

Waldorfská pedagogika na střední škole

Dosud nebyla vydána žádná česká kniha věnovaná výuce na waldorfské střední škole. Obecně věku dospívání je věnovány knihy Juliana Sleigha Rodičovský průvodce dospíváním a Přátelé a milenci.Částečně se problematice věnuje sbírka citátů R.Steinera vydaná G. Altehagem K vývojovým fázím prvních tří sedmiletí. Velmi praktická a aktuální je zatím nevydaná kniha Thomase Stöckliho Pedagogika mládeže, nebo také článek Betty Staley o dospívajících 90.let. Podobně zaměřen je i její článek Přístupy a gesta na základní a střední škole. Snad brzo vyjde kniha amerického waldorfského učitele Eugene Schwartze Dítě přelomu tisíciletí. V této knize porovnává autor generaci dnešních mladistvích s generacemi jejich rodičů a prarodičů, zkoumá jaké nové impulsy přinášely jednotlivé generace mladých lidí. Konkrétně výuce na střední waldorfské škole se věnuje Rüdiger Iwan ve své knize Východiska pro utváření nové podoby středního stupně. Rozebírá zde vývoj waldorfských středních škol od jejich vzniku až po dnešek, navrhuje nové modely škol, vedoucích do budoucna.

  • G. Altehage (vyd.): Myšlenky Rudolfa Steinera týkající se středního stupně. WL Praha
  • G. Altehage (vyd.): K vývojovým fázím prvních tří sedmiletí. Opherus 2002.
  • Julian Sleigh: Přátelé a milenci. Fabula
  • Julian Sleigh: Rodičovský průvodce dospíváním.Fabula
  • Betty Staley, H.J. Mattke a Douglas Gerwin: Přístupy a gesta na základní a střední škole: WL Praha
  • Betty Staley: Dospívající 90. let. Co potřebují, co chtějí. WL Praha
  • Thomas Stöckli: Pedagogika mládeže. WL Praha
  • Eugene Schwartz: Dítě přelomu tisíciletí. WL Praha
  • Rüdiger Iwan: Východiska pro utváření nové podoby středního stupně. WL Praha – částečný překlad

Literatura k portfoliím a klíčovým  kompetencím

  • Hans-Heinrich Breth. Parsifalovská epocha jednou jinak – portfolio jako celoroční cíl. Přeloženo z časopisu Erziehungskunst 2004/6, WL Praha
  • Thilo Koch a spolupracovníci: Průvodce k EPC. WL Praha
  • Rüdiger Iwan: Východiska pro utváření nové podoby středního stupně. WL Praha – částečný překlad
  • Pavel Kraemer: Metodická příručka k portfoliím. WL Praha
  • Pavel Kraemer: Okomentované příklady portfolií. Dodatek k metodické příručce. WL Praha
  • Markus von Schwanenflügel: Závěrečné waldorfské portfolio. Pro a proti. WL Praha
  • Frank de Vries: Dokládání osvojených kompetencí a doprovázení na waldorfských školách. WL Praha

Aktualizováno v létě 2012,  Pavel Kraemer